Listopadové události 1989

V roce 1989 se Československo ocitlo v období dramatických politických změn, které vedly k pádu komunistického režimu. Sametová revoluce, pojmenovaná podle své nenásilné povahy, byla klíčovým okamžikem v historii země.

Na vesnicích byly reakce lidí na politické události různorodé. Mnoho obyvatel venkova bylo spojeno s tradičními hodnotami a životním stylem. A přestože komunismus na vesnicích měl svá vlastní specifika, i zde se lidé postupně začali bouřit proti režimu. 

V místní kronice o těchto událostech nejsou žádné zápisky. Kronika z období let 1984 až 1991 se bohužel nedochovala.

Dozvuky minulosti

Lidé prožívali období politických změn s obavami, ale i nadějemi. Mnozí z nich měli špatné zkušenosti s tímto totalitním režimem, a proto očekávali, že změny budou mít velký vliv na jejich každodenní život. Věřili v lepší budoucnost a konec politického útlaku. V nížkovské sokolovně se konalo několik bouřlivých shromáždění, kde se také projevovaly staré křivdy z padesátých a pozdějších let doby totalitní vlády. Mnoho obyvatel neodpustilo tehdejším představitelům z časů kolektivizace jejich nemorální činy, kdy lidé přišli o svoje úspěchy a majetek, o svou hrdost, individualitu a velmi často také o svou důstojnost. Hlavním tématem těchto sektání ale bylo obnovení úplné základní školy, která byla zrušena v roce 1978 na základě politického rozhodnutí. Dále se řešila špatná kvalita pitné vody a například to, že mlékárna v Polné přestane prodávat mléko ve skleněných lahvích a začne ho plnit do igelitových pytlíků. 

Sametová revoluce tak znamenala pro lidi na vesnicích konec éry politického útlaku a otevření cesty k demokracii. Změny, které přinesla, ovlivnily každodenní život venkovských obyvatel, stejně jako obyvatel velkých měst.

Aktivní občané

Člověk na vesnici tuto dobu přelomu roku neprožíval tak hekticky jako ve městě. Do doby než mohl o situaci pravdivě informovat rozhlas či televize, se informace předávaly ústně v obchodě nebo hospodě. I tak byla v Nížkově snaha o aktivní podporu generální stávky. Vyvěšený plakát, tehdy s aktuální výzvou ke generální stávce, ale během několika hodin zmizel. Je zřejmé, že část obyvatel tak osobně bojovala za zachování starých pořádků. 

Už od začátku roku se nížkovští občané účastnili demonstrací pořádaných v Praze, ale pouze jednotlivě. Organizovaný zájezd do Prahy byl až 25. listopadu na pontifikální mši u příležitosti svatořečení Anežky Přemyslovny. Po mši byl průvod na Letenskou pláň. Další událostí byla generální stávka 27. listopadu, konaná na žďárském náměstí s velikou účastí většiny zaměstnanců firmy ZĎAS, kde samozřejmě pracovali i občané od nás.

I když se mezi lidmi šířily informace o událostech v Polsku a ve Východním Neměcku (NDR), tak málokdo předpovídal, že brzký konec tohoto režimu nastane i u nás.