Z historie Sokola Nížkov

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Tělovýchovné hnutí – SOKOL

 K tomu ,abychom pochopili vznik této organizace , musíme se vrátit do 19. století ,kdy naše národy byly ještě v područí Rakouska-Uherska. Zvláště ve 2.polovině 19. století vzrůstalo národní uvědomění. V této době 6.2.1862 byl z iniciativy Dr. Miroslava Tyrše založen první tělocvičný spolek – Sokol Pražský. Po příkladu této mateřské jednoty byly zakládány další sokolské jednoty v Jaroměři, Kolíně, Kutné Hoře, Jičíně, Berouně, Příbrami, Nové Pace a v Brně. Od roku 1871 byl vydáván časopis SOKOL.

Založení SOKOLA spadá tedy do doby rozvoje národního hnutí v šedesátých letech 19. století. Zakládání sokolských jednot mělo v té době velký význam pro seznamování a šíření tělesné výchovy. Zásluhou Dr. Miroslava Tyrše a 1. starosty SOKOLA Jindřicha Fügnera patří Česká republika mezi státy s nejstarší tradicí organizovaného tělovýchovného hnutí.

První stanovy Sokola Pražského určují jako hlavní úkol pěstování tělocviku a ducha ku prospěchu českého národa. Dr. M. Tyrš stanovil do programu sokola idály boje za národní svobodu , vlastenectví a myšlenky pokroku. V období ,kdy stál Dr. M. Tyrš v čele veškeré činnosti vrostlo sokolstvo v národní organismus jako jedna z jeho nejzdravějších součástí. Lidové masy viděly v tomto hnutí ochránce a bojovníka proti národnímu útlaku. Dr.Tyrš soustavně požadoval , aby sokolské hnutí napomáhalo pokrokovému společenskému vývoji ,aby bylo bojovníkem proti těm , kteří se již sžili a ochotně sloužili Rakousko-Uherskému mocnářství. Požadoval nadstranickost sokolského hnutí. Takto bylo sokolstvo pojímáno i v tvorbě soudobých spisovatelů – zejména Jana Nerudy , Svatopluka Čecha a jiných.

Tělovýchovné hnutí se vzmáhá a již v roce 1982 byl uspořádán 1. slet na Střeleckém ostrově v Praze. Jsou zakládány další jednoty a župy. V roce 1912 byl uspořádán již 6. slet za účasti 18 000 cvičenců. V roce 1914 měl být další slet tentokrát v Brně, nastala však 1. světová válka a činnost SOKOLA byla zakázaná. Po skončení 1.světové války v roce 1918 se Rakousko-Uhersko rozpadá. V Evropě vzniká několik samostatných států, mezi nimi dne 28. října 1918 i Československá republika. Spolu s tím se nadále rozvíjí tělovýchovné hnutí v nové republice. Obnovuje se činnost SOKOLA i dalších podobných organizací OREL /8.5.1921/ , SKAUT a.j.

V roce 1920 byl uspořádán již 7. slet za účasti 70 000 cvičenců. Od té doby se účastní na sokolských sletech i naši cvičenci. 10. sokolský slet se uskutečnil v roce 1938 ,tedy v době ohrožení naší republiky Německem. Na tomto sletu byli opět zástupci naší TJ. Bylo to 8 dorostenek, 6 dorostenců, 8 mužů a 3 ženy.

Tolik na úvod ke zrodu tělovýchovného hnutí v letech 1862- 1938.

A jak to bylo v Nížkově? Již před 1. světovou válkou se o tělovýchovném hnutí vědělo. Scházívali se zde sokolové ze tří okolních měst – Polné, Přibyslavi a Žďáru – na občasných srazech , někdy v krojích, v zahradě i Zikmundů /č.13 –hostinec/ , kde i cvičili. Sokolská myšlenka byla tehdy ještě záležitost měst. Teprve po skončení 1. světové války v samostatném státě nastal bouřlivý rozvoj tělovýchovného hnutí, který se přenesl i na venkov.

 

Vznik TJ Sokol Nížkov

Dle zápisu jediné „Pamětní knihy“ se zde po skončení 1. světové války začalo uvažovat o založení tělovýchovné jednoty. Byli to zejména obchodníci- místní občané Josef Jaroš, Josef Jeřábek a jeho bratr Jaromír a Jan Mokrý /také obchodník/ , tedy vesměs lidé ,kteří se učili ve městě, kde tělovýchovu SOKOLA poznali, sami se cvičení zúčastňovali a potom v naší obci horlivě propagovali. Na jejich popud byli 22. srpna 1920 pozváni členové Sokola Polná, kteří ochotně přišli a myšlenku založení TJ ve svých vystoupení doporučovali. A tak dne 1. září 1920 byla v Nížkově ustavena Tělocvičná jednota SOKOL jako pobočka TJ sokol Polná. V té době zde bylo 7 členů cvičících a 10 členů přispívajících. Byl zvolen tento výbor TJ: Starosta           Adolf Zikmund, rolník

Náčelník     Josef Jaroš, obchodník

Jednatel      František Jeřábek, zámečník

Pokladník   Josef Kuba, rolník

a dalších 5 členů výboru

Cvičilo se v sále hostince u Zikmundů /č. 13/ až do postavení budovy sokolovny v roce 1932. TJ Sokol Nížkov se pak dnem 21. října 1921 osamostatnila.

 

Stavba sokolovny

 

V době , kdy došlo k rozhodnutí postavit sokolovnu se ještě dlouho rozmýšlelo zda má být dřevěná /v té době byla velká lesní kalamita/ nebo zděná a kde. Přestože jednota měla málo peněz, bylo nakonec rozhodnuto postavit budovu zděnou. Uvažovalo se o různých místech. Po dlouhých jednáních došlo k odkoupení pozemku od pana Bohumila Neubauera č. 19 /Jednání se zúčastnil i tehdejší okresní hejtman , který byl současně i starostou župy Havlíčkovy/. Sokolovna byla nakonec postavena tam , kde po několika přístavbách a opravách stojí dodnes.

Rozpočet na stavbu sokolovny by 90 000,- Kč . Po dokončení stavby zbyl dluh 36 000,- Kč , za který se muselo zaručit 30 členů na dílčí dluhopisy u místní spořitelny „Kampeličky“. Tento dluh byl těsně před 2.světovou válkou splacen. Dle pamětníků na stavbu sokolovny nepřispěla župa Havlíčkova ani jednou korunou , rovněž ani ČOS /Česká obec sokolská/. V roce stavby již měla TJ 62 členů a nový výbor TJ:

Starosta           Theodor Hamerský, řídící učitel

Náčelník          František Gabriel, rolník

Náčelnice         Jiřina Havlíčková, dcera rolníka

Vzdělavatel      Jaroslav Grodl, učitel

Pokladník        Stanislav Šimek ,obchodník

Jednatel           Karel Kuba, syn rolníka

Budova sokolovny byla postavena podle plánů a rozpočtu p.Němečka z Přibyslavi, který v současné době stavěl i místní družstevní lihovar/ 1931-32/. Slavnostní otevření sokolovny spojené s veřejným cvičením 2. obvodu 1.okrsku sokolské župy Havlíčkovy se uskutečnilo v neděli dne 29.května 1932 na poli p. Jana Musila za sokolovnou.

Program:          Dopoledne       vyřazovací závody v prostných cvičeních pro všesokolský slet

9:00 hod.         zkoušky na cvičišti

13:00 hod.       průvod obcí k sokolovně, uvítání hostů a cvičenců ,projev
župního vzdělavatele Františka Hutaře o významu Dr. Tyrše
pro sokolstvo a národ

Odpoledne       žáci, žákyně, dorostenci, dorostenky – sletová prostná
závodní,sletové sestavy na nářadí, ruské tance,prostná žen
/ses.Matějcová/ ,prostná mužů /br.Štrunc/.

Večer               Veselice v sokolovně za účinkování hudby Kolínské pod vedením p.Vlasáka /vstupné 6,- Kč/

Na stavbě sokolovny odpracovali členové TJ 1 785 hodin , nečleni 564 hodin v hodnotě tehdejších 5 200,- Kč, povozů bylo zapůjčeno zdarma v hodnotě 15 000,- Kč.

 

Stavba sokolovny v Nížkově

Stavba sokolovny v Nížkově

 

Činnost v TJ Sokol Nížkov od založení v roce 1920 do 2. světové války

 

  • Členský příspěvek v tehdejší době byl 24,- Kč. Nářadí na cvičení bylo málo a těžko se shánělo. Například na koupení bradel bylo vypůjčeno 4 800,- Kč.
  • prosince 1920se uskutečnila vycházka na zříceninu hradu Ronovaza účasti 7 dospělých a 9 dorostenců
  • ledna 1921 byl uspořádán 1.sokolský ples. Ten a později šibřinky /maškarní ples/ se staly Nížkovskou tradicí udržovanou dodnes.
  • V roce 1921byla obstarána žerď na hrazdu za 560,- Kč
  • července 1921 bylo uspořádané 1 veřejné cvičení za humny na poli rolníka Jana Musila za účasti jednot z Polné ,Přibyslavi, Velké Losenice a Nového Veselí. Cvičilo žactvo , dorostenci , dorostenky, líbila se Erbenova devítka v podání žen. Večer byl sokolský večírek. Čistý zisk 2 330,- Kč.
  • a 15. července 1921 se zúčastnilo 5 mužů a 9 dorostenek župního sletu ve Žďáru nad Sázavou.
  • Byl zakoupen kůň za 2 800,- Kč
  • října 1921 uspořádán výlet na Blažkov za účasti 6 členů, 12 dorostenců, 14 žáků a 12 žákyň
  • Dnem 21 října , kdy se TJ Sokol Nížkov osamostatnila stala se páteří veřejné činnosti. Pravidelně se cvičilo, hrála se divadelní představení, TJ měla svoji knihovnu lépe vybavenou a dotovanou než obecní. Knihovna dobře fungovala až do roku 1940 ,kdy byla převzata obcí.
  • TJ pravidelně organizovala Husovy oslavy /pálení hranice/. Dostavily se i období stagnace , ale vzpruhou byly vždy sokolské slety.
  • poválečného sletu se v roce 1920 zúčastnil br.Josef Jeřábek
  • V roce 1926 na 7. sletu v Praze již cvičilo několik mužů
  • V roce 1932 na 9. sletu cvičili v Praze muži ,ženy i dorost
  • V roce 1938 na 10. sletu v Praze cvičilo 8 dorostenek ,6 dorostenců, 8 mužů a 3 ženy.
  • V roce 1948 na 11 sletu v Praze cvičilo 13 mužů a 3 ženy
  • Každý rok se účastnili muži , ženy, dorost a žactvo veřejných a okrskových cvičení, všech župních a všesokolských sletů. Byla pořádaná veřejná cvičení ,akademie ,například 29. srpna 1929 a při otevření sokolovny 29. května 1932.
  • Okupace v letech 1939-45 drtivě zasáhla do činnosti sokola. Nějaký čas byla trpěná , ale 13. dubna 1941 s dostavil na místní četnickou stanici zástupce okresního úřadu v Jihlavě Dr. Bardesa shromážděným činovníkům / starosta Josef Jeřábek, náčelník František Gabriel, vzdělavatel Jaroslav Grodl, jednatel Josef Kuba a pokladník Stanislav Šimek/ oznámil , že s konečnou platností zastavuje činnost TJ Sokol Nížkova veškeré jmění s e zajišťuje. Druhý den s mělo hrát divadelní představení Lucerna, ale pod TJ se už nehrálo. Bylo sehráno pod jinou organizací.

 

Veřejná cvičení

Veřejná cvičení

Vystoupení před sokolovnou

Vystoupení před sokolovnou

Sokolský průvod

Sokolský průvod

 

 

 

 

 

 

 

Cvičení na hrazdě

Cvičení na hrazdě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z činnosti dramatického odboru Sokola Nížkov

 

Dramatický odbor navázal již v roce 1921 na dobrou tradici čížkovských divadelních ochotníků, kteří již u nás prokazatelně hráli od roku 1907 /možná i dříve/. Hrálo se několikrát za rok ,zpočátku na malém jevišti v sále hostince u Zikmundů a od roku 1931 na jevišti v sokolovně. Dobrou tradice založil zdejší rodák a plzeňský učitel Jindřich Pujman a zdárně v ní pokračoval po dobu nejméně 40 let zdejší náčelník a později starosta TJ br. Josef Jeřábek, a poté v 60. letech Felix Vystrčil.

Nížkovští ochotníci se mohou pochlubit , že sehráli většinu klasického repertoáru ochotnických divadel:

1920, 1927           Klicpera – Jindra

1921                     Podskalák

1922,1926,1957   U bílého koníčka

1923                     bří Mrštníkové – Maryša

1925 ,1941           Jirásek – Psohlavci

1926,1936,1946   Jirásek – Lucerna

1926,1951            Vojnarka

1927, 1953           Stroupežnický – Naši furianti

1928                     Šubrt – Drama čtyř chudých stěn

1931                     Mahen- Janošík /již v nové sokolovně/

1933                     Šubrt – Jan Výrava

1934                     Z českých mlýnů –hra se zpěvy

1935                     Brandejští dragouni –opereta

1936                     Langer – Jízdní hlídka

1936                     F.X.Svoboda   -Směry života

1937                     Kvapil – Oblaka

1941                     Šamberk – Palackého třída 27

1944,1970            Na tý louce zelený – opereta

1946                     Preisová – Její pastorkyně

1953                     Jirásek – Kolébka

1968                     Muziky, muziky – ze života Františka Kmocha

1969                     Erben   – Sládci

Kromě již zmíněných režisérů je třeba uvést i další, například učitel Zejda a jeho mladá parta divadelníků nebo p. Vendulka /vedoucí prodejny Baťa/ působících za 2. světové války. V těchto dobách byla také dobrá spolupráce i se členy hasičského sboru. Pozdější náčelník TJ p.Jaroslav Jeřábek byl současně velitelem hasičského sboru a činnost těchto organizací se často spojovala.

 

Divadelní představení v sokolovně

Divadelní představení v sokolovně

Divadelní představení - Psohlavci

Divadelní představení – Psohlavci

Divadelní představení v sokolovně

Divadelní představení v sokolovně

 

 

 

 

 

 

 

 

TJ Sokol Nížkov po 2. světové válce

 

Po skončení válečných útrap a pádu snů o tisícileté Velkoněmecké říši se vše začíná probouzet k novému životu. V krátkém období po válce do komunistického převratu v roce 1948 se opět rozběhly akce pořádané v okrsku i župě:

  • června 1947 s zúčastnilo cvičení 4. okrsku sokolské župy Havlíčkovy v Polné 14 žákyň , 10 žáků, 6 dorostenců, 6 dorostenek8 žena 12 mužů a dále autobus s necvičícími diváky
  • a 6. července 1947 byl župní slet ve Žďáru nad Sázavou za účasti našich cvičenců stejně jako v Polné. Součástí župního sletu bylo i odhalení busty bývalého župního vzdělavatele Františka Hutaře ,který zahynul v koncentračním táboře.
  • července 1947 pořádán 7. ročník volejbalového turnaje – vítězem družstv Okrouhlice
  • října 1947 byl pořádán rozestavný běh sokola na 11 tratích. Na trati Vídeň – Praha v úseku od Keřkova do Stříbrných hor /2 500m/ bylo z Nížkova 35 běžců. Vídeňská štafeta dorazila do Prahy jako první.
  • prosince 1947 byla uskutečněna sokolská škola pro nové členy
  • Ze sportů se hrál od jara do podzimu volejbal, každoročně se pořádalo několik turnajů.V zimě se hrál nesoutěžně hokej ,zápasy se sjednávaly příležitostně –Polná , Přibyslav, Nové Veselí, Velká Losenice.
  • ledna 1948 byl uspořádán sokolský ples – hrála hudba p. Vlasáka z Kolína
  • ledna 1948 se konala valná hromada TJ. Do výboru byli zvoleni:
    starosta Josef Jeřábek
    náčelník           Jaroslav Jeřábek
    náčelnice          Zdena Kolouchová
    vzdělavatel       Jaroslav Grodl
    Byl konstatován stav finančních prostředků 154 000,- Kč
  • června -1. července 1948 byl v Praze uspořádán 11. všesokolský slet. Cvičilo 6 žáků, 10 žákyň, 13 dorostenců, 12 dorostenek a 13 mužů. Všichni účastníci sletu byli velmi spokojeni a nadšeni.

Vzhledem k tomu , že 11. všesokolský slet se konal již po komunistickém převratu /únor 1948/ ,došlo na tomto sletu z pohledu nové politické moci k nepřístojnostem, které se odrazily v takzvané „očistě“ v celé České obci sokolské.

V Nížkově dne 9. října 1948 zasedala místní sokolská komise ,kde bylo navrženo vyloučení 14 členů TJ a 3 členům byla udělena důtka. Tímto aktem došlo k částečnému omezení činnosti na určitou dobu, neboť cvičitelé se nemohli nadále zúčastňovat cvičení.

Přesto byla vyvíjena nějaká činnost:

  • dubna 1949 byl uspořádán spolu se základní školou Běh vítězství
  • září 1949 se členové TJ zúčastnili štafetového běhu Nové Město – Žďár – Přibyslav – Jihlava.
  • 12 února 1950 se konala výroční schůze TJ
    starosta Josef Jeřábek
    náčelník           Josef Kolouch
    náčelnice          Vlasta Šmirousová
    vzdělavatel       Jaroslav Grodl
  • srpna 1950 byl uspořádán 10. ročník volejbalového turnaje. Vítězem se stalo po třetí družstvo Okrouhlice
  • října 1950 byla uspořádaná štafeta míru a přátelství ve spolupráci se základní školou. Trať byla z Nížkova k sázavské škole.
  • ledna 1951 byl na valné hromadě zvolen nový výborTJ:
    starosta Karel Kuba
    náčelník           Josef Kolouch
    náčelnice          Marie Fuxsová
    vzdělavatel       František Barák
    zdravotník        Jaroslav Grodl
    pokladník        František Činčera
  • dubna 1951 uspořádán pochod míru sokolstva na trase Nížkov-Špinov-Buková –Nížkov. Celkem se zúčastnilo 260 členů i nečlenů TJ
  • května 1951 pořádán běh vítězství Nížkov – Přibyslav
  • května 1951 uspořádán sokolský den spolu se základní školou za účast 200
  • srpna 1951nastalo ochromení činnosti TJ. Důvodem bylo rozhodnutí orgánů státní správy skladovat v sále sokolovny obilí….

V těchto letech po roce 1948 dochází k různým reorganizacím ,ale až 3.-5.března 1957 dochází ke sjednocení tělocvičných a sportovních organizací a ustavuje se Československý svaz tělesné výchovy. V Nížkově se 7. června schází ustavující schůze TJ Sokol a zahajují tak znovu svoji činnost. Byli zvoleni:
starosta                  Josef Jeřábek
náčelník                 Vladimír Nikl
vzdělavatel             Jaroslav Grodl
a 15 členů výboru.

Bylo obnoveno cvičení , hraje se soutěžně volejbal a rekreačně hokej. V pozdějších letech k těmto dvěma sportům přibyl především stolní tenis , který je provozován na solidní krajské úrovni až do dnešních dní.

Po „sametové revoluci“ v roce 1989 došlo k rozpadu Československého svazu tělesné výchovy a naše TJ se přihlásila v roce 2004 do nově vzniklé České obce sokolské.