Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Vítejte v Nížkově obci na Vysočině
Obec Nížkov

Historie obce

Vznik

Nížkov patří k nejstarším doloženým místům Českomoravské vysočiny. Prvním známým majitelem byl Jan z Polné, který zde chtěl založit klášter. Rozhodl se pro Nížkov, kam přišli první mniši z Oseku v roce 1234. Založili klášter „Cela sv. Bernarda“ s dřevěným kostelem. Podle kronikáře Jindřicha Řezbáře si tu zřídili též vinohrad. Po pěti letech je však jejich opat Slávek odvolal zpět z důvodu velmi tvrdých životních podmínek a také zřejmě kvůli nárokům olomouckých biskupů na toto území. Dřevěný kostel však zůstal, dlouhý čas se mu říkalo „na Mníšku“ a vesnici pak „Mníškov“. Z důvodu špatné výslovnosti byl v pozdějších letech název změněn na „Nížkov“. Více ve zmínkách o názvu Nížkov. Klášter byl později založen ve Žďáře a v Nížkově vznikl jen raně gotický kostel na místě dřevěného.

První písemné zmínky o obcích Buková a Špinov jsou z roku 1356, jako součásti polenského panství.

Historie

Od svého vzniku byla obec Nížkov i dvě části obce Špinov a Buková součástí polenského paství, jehož prvním doloženým majitelem byl Jan z Polné. Později bylo součástí panství i město Přibyslav a nese tak označení panství Polná-Přibyslav. Toto panství zahrnovalo v průběhu času přes padesát obcí.

Kostel

Raně gotický kostel sv. Mikuláše vznikl ve 2. pol. 13. stol. a v roce 1753 byla přistavěna barokní loď a zvýšena věž. Jednolodí má pětiboce uzavřený presbytář, sakristie je sklenuta sklípkově, presbytář síťově a žebrově, jižní kaple valeně. V sakristii se zachovalo gotické okénko. Ze tří oltářů je hlavní sv. Mikuláše, vedlejší Panny Marie a sv. Václava. Před hlavním oltářem visí dřevěný kříž. Dřevěná renesanční křtitelnice vznikla kolem roku 1600, náhrobní kameny pocházejí ze 16. až 18. stol. Kazatelna je barokní, zdobená.

Historie obce

Kostnice

Před západním průčelím kostela stojí kostnice z roku 1709 s jehlancovou střechou. O její výstavbu se přičinil děkan Heberlandt. Uvnitř jsou vyrovnané čtyři hranice (2x2x2,5 m) z lebek a kostí téměř 8 000 osob. Podle tradice je ozdobně urovnal slepý mládenec po válce sedmileté (1741), kdy v okolí řádily velké epidemie a umírali tu vojáci v lazaretech.

Historie obce

Podzemní chodby

V obci se traduje, že zde jsou podzemní chodby. Jedna z nich byla opravdu objevena při přestavbě domu č. p. 8 na návsi. Jednalo se o chodbu směřující k faře a kostelu se studánkou v jejím závěru. Mohlo se jednat o propojovací sklepení se sousedními domy nebo místo na uskladnění potravin. Dalším z názorů je, že to byl úkryt obyvatel v dobách pobytu vojsk ve vesnici v 17. a 18. století. Chodba byla znepřístupněna při přestavbě domu.

Památky

Před starobylou farou s mansardovou střechou stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1869, žulový kříž je z roku 1850.

Boží muka z roku 1748 při silnici k Sázavě jsou ukázkou lidového baroka. Podobná z roku 1741 stála v obci, na původním podstavci je dnes zasazen mramorový kříž. Obě stavby měly připomínat začátek a konec morové rány (1741-1748).

V obci je klenutý kamenný most z roku 1889, jiný klenutý se dvěma oblouky se nachází „U Červeného mlýna“. Přemosťuje řeku Sázavu asi 3 km od Nížkova u železniční zastávky.

 

 Zmínky v historických pramenech

 Moravský diplomatář - Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae II (1200-1240)

CDM II, č. 30, s. 37. Online zdroj.

Joannes comes denuo fundans monasterium Osecense in Boemia pro bonis quibusdam ab episcopo Olomucensi impletits alia confert.
Ego Joannes comes fundans cenobium ad honorem sancte Marie de Ozzek fratres assuments et illi domui mancipans, hec ad ipsam fundacionem offero. Mascowe willam forensem et circa ipsam uillam de bonis meis tantum conferno, quod annuatim soluet uiginti marcas, et propter quamlibet marcarum sedecim strichones annone, octo siliginis et octo auene.

O Nížkově se možná píše i v listině, datované okolu roku 1206, kde je zmíněna potřeba založit v Čechách klášter. Hrabě Joannes přichází k olomouckému biskupu a pro potřeby založení kláštera (na počest Panny Marie z Ozzeku) nabízí ze svého majetku panství Mascowe a vesnice kolem něj. Dále se zavazuje také k poskytnutí materiálu, tesařů a financí. Kromě toho také slibuje vesnici svému bratru Pribislai, jménem Sardedunas (dnešní Žďár), kde jsou nekonečné louky ušlechtilého sena, dobrý rybolov, dobré věci pamatujte.

Z analýzy J. E. Horky

Je však sporné, zda se nejedná o Mašťov na panství Milhoštů, kde konvent žil před založením cisterciáckého kláštera Osek. Právě v roce 1206 je datováno založení oseckého kláštera.

Spojení Jana z Polné spolu s Přibyslavem z Křižanova je známo až pro druhý pokus o založení kláštera a to toho Žďárského. Ten byl založen v roce 1251. V textu se píše o bratrovi Přibyslavovi, ten však nevlastnil Žďár, ale je mu právě připisováno založení města Přibyslav a známe ho jako jako Přibyslav z Polné. Oslovení bratr tak může být pouze přátelské. Jan daroval Přibyslavovi z Křižanova les pro uskutečnění jejich snu a to založení kláštera. Jan ani Přibyslav se však založení nedožili, o to se postaral až Boček z Obřan.

 

 Českomoravská regesta - Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. (600-1253)

RBM I, v. 497, s. 226. Online zdroj.

Fundatio coenobii ordinis Cisterciensis de Ozzek - "Ego Jannes comes, fundans coenobium dei et sancte Mariae ordinis Cisterciensis de Ozzek, fratres assumens et illi domui mancipans, haec ad ipsam fundationem offero: Nesekove villam forensem, et circa ipsam villam de bonis meis tantum confero, quod annuatim solvet viginti marcas, et post quamlibet marcam sedecim strichones annonae, VIII siliginis et octo avenae."

Založení kláštera cisterciáckého řádu Ozzek - „Já, hrabě Jan, zakládám klášter Boží a svaté Marie z řádu cisterciáků Ozzek, přijímám bratry, dávám mu dům a nabízím následující: ves Nesekove a kolem vsi samé přispívám jen ze svého majetku, že bude platit ročne dvacet marek a za každou marku šestnáct strich annony, osm žita a osm ovsa."

Originál v archivu kapituly Olomouc - Boczek II, s. 37

Text je datován okolo roku 1206, pochází z Osecké listiny (Codex Damascus) a pojednává o stejné události jako předchozí CDM II, č. 30, s. 37, ale je zde uveden název Nesekove. Lze tedy uvažovat, že se píše přímo o úmyslu založení kláštera v Nížkově, tedy že už v té době vesnice Nížkov existovala. Taktéž, jako v předchozím textu, se píše o Sarredimam (dnešní Žďár).

Nesekove je často ve spojení s villa forensis, což znamená ves trhová. Ve 13. století sídliště většího významu než obyčejná vesnice, s právem nekrálovského trhu.

 

Český diplomatář - Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae III. (1230-1238)

CDB III/1, č. 100, s. 115 - 117. Online zdroj.

Johannes [de Polna] ad monasterium ordinis Cisterciensis [in Nížkov] instituendum monachos de Osek assumens, villam Nížkov aliasque possessiones et reditus fundationi novae offert, praeterea villam Žďár a fratre suo Přibyslavo empturum et claustro donaturum esse promittit et silvam, in qua villae condi possint, addere pollicetur.

Nížkov je zmíněn v Osecké listině (Codex Damascus), kdy text je datován mezi lety 1232 - 1234, kde Jan z Polné daruje oseckým cisterciákům ves Nížkov. V CDB jsou nezkrácené opisy z Osecké listiny.

 

 Kronika žďárského kláštera - Cronica domus Sarensis

CDS, v. 120-123, s. 164-165.

Et sic cessavit subito construccio talis. / Sed tamen ecclesia Nicolai mansit ibidem / per longum tempus, in Nyscow postea dicta.

A tak stavba tohoto druhu náhle ustala [cely sv. Bernarda]. / Ale přesto tam zůstal kostel Mikuláše / na dlouhou dobu potom Nížkovem zve se.

Zde se už píše o místě nazývaném Nyscow. Formule postea dicta znemená, že se jedná o nové jméno.

 

 Prameny dějin českých - Fontes rerum Bohemicarum II

Fontes rer. Boh II, s. 523 - 524. Online zdroj.

Zde se opakuje text Kroniky žďárského kláštera - Letopis žďárský větší. V latinském textu se však zmiňuje Mnyscow. Zde se také píše, že pojmenování nyscow je chybně přečtené jméno dr. Rich. Roppelem, který r. 1854 ve Vratislavi poprvé vydal letopisy žďárské pod názvem Chronica domus Sarensis.

 


Zdroje:

TEPLÝ, Jaroslav. Vznik feudálního statku Nové Město [online]. Univerzita Pardubice, Studentská 95, 532 10 Pardubice 2, 2006 [cit. 2023-09-20]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/handle/10195/35035. Theatrum historiae. Univerzita Pardubice.

TYLOVÁ, Bc. Kateřina. Panství kláštera cisterciáků v Oseku se zaměřením na inkorporované farnosti [online]. Univerzita Karlova, Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1, 2017 [cit. 2023-09-20]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/95410/120288434.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu.

PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha: Československá akademie věd, 1951. 629 s. Kapitola Nížkov, s. 230. Dostupné z: https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=III&heslo=0230&useregexp=no

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17
1
18
19 20 21 22
1
23 24 25
26 27 28 29 1 2 3

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Pohlednice z Nížkova

Mobilní aplikace

Novinky a další aktuality z obce v aplikaci V OBRAZE

O historii Nížkova

Nížkov patří k nejstarším doloženým místům Českomoravské vysočiny. Prvním známým majitelem byl Jan z Polné, který zde chtěl založit klášter. Rozhodl se pro Nížkov, kam přišli první mniši z Oseku v roce 1234. Založili klášter „Cela sv. Bernarda“ s dřevěným kostelem. Podle kronikáře Jindřicha Řezbáře si tu zřídili též vinohrad... Více o historii obce


nahoru