Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Vítejte v Nížkově obci na Vysočině
Obec Nížkov

TJ Sokol

Cvičíme v Sokolovně

Cvičíme v SokolovněCvičíme v Sokolovně

Rozvrh v sokolovně 2023-24

Z historie Sokola Nížkov

Tělovýchovné hnutí – SOKOL

K tomu ,abychom pochopili vznik této organizace , musíme se vrátit do 19. století ,kdy naše národy byly ještě v područí Rakouska-Uherska. Zvláště ve 2.polovině 19. století vzrůstalo národní uvědomění. V této době 6.2.1862 byl z iniciativy Dr. Miroslava Tyrše založen první tělocvičný spolek – Sokol Pražský. Po příkladu této mateřské jednoty byly zakládány další sokolské jednoty v Jaroměři, Kolíně, Kutné Hoře, Jičíně, Berouně, Příbrami, Nové Pace a v Brně. Od roku 1871 byl vydáván časopis SOKOL.

Založení SOKOLA spadá tedy do doby rozvoje národního hnutí v šedesátých letech 19. století. Zakládání sokolských jednot mělo v té době velký význam pro seznamování a šíření tělesné výchovy. Zásluhou Dr. Miroslava Tyrše a 1. starosty SOKOLA Jindřicha Fügnera patří Česká republika mezi státy s nejstarší tradicí organizovaného tělovýchovného hnutí.

První stanovy Sokola Pražského určují jako hlavní úkol pěstování tělocviku a ducha ku prospěchu českého národa. Dr. M. Tyrš stanovil do programu sokola idály boje za národní svobodu , vlastenectví a myšlenky pokroku. V období ,kdy stál Dr. M. Tyrš v čele veškeré činnosti vrostlo sokolstvo v národní organismus jako jedna z jeho nejzdravějších součástí. Lidové masy viděly v tomto hnutí ochránce a bojovníka proti národnímu útlaku. Dr.Tyrš soustavně požadoval , aby sokolské hnutí napomáhalo pokrokovému společenskému vývoji ,aby bylo bojovníkem proti těm , kteří se již sžili a ochotně sloužili Rakousko-Uherskému mocnářství. Požadoval nadstranickost sokolského hnutí. Takto bylo sokolstvo pojímáno i v tvorbě soudobých spisovatelů – zejména Jana Nerudy , Svatopluka Čecha a jiných.

Tělovýchovné hnutí se vzmáhá a již v roce 1982 byl uspořádán 1. slet na Střeleckém ostrově v Praze. Jsou zakládány další jednoty a župy. V roce 1912 byl uspořádán již 6. slet za účasti 18 000 cvičenců. V roce 1914 měl být další slet tentokrát v Brně, nastala však 1. světová válka a činnost SOKOLA byla zakázaná. Po skončení 1.světové války v roce 1918 se Rakousko-Uhersko rozpadá. V Evropě vzniká několik samostatných států, mezi nimi dne 28. října 1918 i Československá republika. Spolu s tím se nadále rozvíjí tělovýchovné hnutí v nové republice. Obnovuje se činnost SOKOLA i dalších podobných organizací OREL /8.5.1921/ , SKAUT a.j.

V roce 1920 byl uspořádán již 7. slet za účasti 70 000 cvičenců. Od té doby se účastní na sokolských sletech i naši cvičenci. 10. sokolský slet se uskutečnil v roce 1938 ,tedy v době ohrožení naší republiky Německem. Na tomto sletu byli opět zástupci naší TJ. Bylo to 8 dorostenek, 6 dorostenců, 8 mužů a 3 ženy.

Tolik na úvod ke zrodu tělovýchovného hnutí v letech 1862- 1938.

A jak to bylo v Nížkově? Již před 1. světovou válkou se o tělovýchovném hnutí vědělo. Scházívali se zde sokolové ze tří okolních měst – Polné, Přibyslavi a Žďáru – na občasných srazech , někdy v krojích, v zahradě i Zikmundů /č.13 –hostinec/ , kde i cvičili. Sokolská myšlenka byla tehdy ještě záležitost měst. Teprve po skončení 1. světové války v samostatném státě nastal bouřlivý rozvoj tělovýchovného hnutí, který se přenesl i na venkov.

Vznik TJ Sokol Nížkov

Dle zápisu jediné „Pamětní knihy“ se zde po skončení 1. světové války začalo uvažovat o založení tělovýchovné jednoty. Byli to zejména obchodníci- místní občané Josef Jaroš, Josef Jeřábek a jeho bratr Jaromír a Jan Mokrý /také obchodník/ , tedy vesměs lidé ,kteří se učili ve městě, kde tělovýchovu SOKOLA poznali, sami se cvičení zúčastňovali a potom v naší obci horlivě propagovali. Na jejich popud byli 22. srpna 1920 pozváni členové Sokola Polná, kteří ochotně přišli a myšlenku založení TJ ve svých vystoupení doporučovali. A tak dne 1. září 1920 byla v Nížkově ustavena Tělocvičná jednota SOKOL jako pobočka TJ sokol Polná. V té době zde bylo 7 členů cvičících a 10 členů přispívajících. Byl zvolen tento výbor TJ:

  • Starosta: Adolf Zikmund, rolník
  • Náčelník: Josef Jaroš, obchodník
  • Jednatel: František Jeřábek, zámečník
  • Pokladník: Josef Kuba, rolník
  • a dalších 5 členů výboru

Cvičilo se v sále hostince u Zikmundů /č. 13/ až do postavení budovy sokolovny v roce 1932. TJ Sokol Nížkov se pak dnem 21. října 1921 osamostatnila.

Stavba sokolovny

V době , kdy došlo k rozhodnutí postavit sokolovnu se ještě dlouho rozmýšlelo zda má být dřevěná /v té době byla velká lesní kalamita/ nebo zděná a kde. Přestože jednota měla málo peněz, bylo nakonec rozhodnuto postavit budovu zděnou. Uvažovalo se o různých místech. Po dlouhých jednáních došlo k odkoupení pozemku od pana Bohumila Neubauera č. 19 /Jednání se zúčastnil i tehdejší okresní hejtman , který byl současně i starostou župy Havlíčkovy/. Sokolovna byla nakonec postavena tam , kde po několika přístavbách a opravách stojí dodnes.

Rozpočet na stavbu sokolovny by 90 000,- Kč . Po dokončení stavby zbyl dluh 36 000,- Kč , za který se muselo zaručit 30 členů na dílčí dluhopisy u místní spořitelny „Kampeličky“. Tento dluh byl těsně před 2.světovou válkou splacen. Dle pamětníků na stavbu sokolovny nepřispěla župa Havlíčkova ani jednou korunou , rovněž ani ČOS /Česká obec sokolská/. V roce stavby již měla TJ 62 členů a nový výbor TJ:

  • Starosta: Theodor Hamerský, řídící učitel
  • Náčelník: František Gabriel, rolník
  • Náčelnice: Jiřina Havlíčková, dcera rolníka
  • Vzdělavatel: Jaroslav Grodl, učitel
  • Pokladník: Stanislav Šimek ,obchodník
  • Jednatel: Karel Kuba, syn rolníka

Budova sokolovny byla postavena podle plánů a rozpočtu p.Němečka z Přibyslavi, který v současné době stavěl i místní družstevní lihovar/ 1931-32/. Slavnostní otevření sokolovny spojené s veřejným cvičením 2. obvodu 1.okrsku sokolské župy Havlíčkovy se uskutečnilo v neděli dne 29.května 1932 na poli p. Jana Musila za sokolovnou.

Program: Dopoledne - vyřazovací závody v prostných cvičeních pro všesokolský slet

9:00 hod.: zkoušky na cvičišti

13:00 hod.: průvod obcí k sokolovně, uvítání hostů a cvičenců ,projev
župního vzdělavatele Františka Hutaře o významu Dr. Tyrše
pro sokolstvo a národ

Odpoledne: žáci, žákyně, dorostenci, dorostenky – sletová prostná
závodní,sletové sestavy na nářadí, ruské tance,prostná žen
/ses.Matějcová/ ,prostná mužů /br.Štrunc/.

Večer: Veselice v sokolovně za účinkování hudby Kolínské pod vedením p.Vlasáka /vstupné 6,- Kč/

Na stavbě sokolovny odpracovali členové TJ 1 785 hodin , nečleni 564 hodin v hodnotě tehdejších 5 200,- Kč, povozů bylo zapůjčeno zdarma v hodnotě 15 000,- Kč.

Stavba sokolovny v Nížkově

Činnost v TJ Sokol Nížkov od založení v roce 1920 do 2. světové války

  • Členský příspěvek v tehdejší době byl 24,- Kč. Nářadí na cvičení bylo málo a těžko se shánělo. Například na koupení bradel bylo vypůjčeno 4 800,- Kč.
  • prosince 1920se uskutečnila vycházka na zříceninu hradu Ronovaza účasti 7 dospělých a 9 dorostenců
  • ledna 1921 byl uspořádán 1.sokolský ples. Ten a později šibřinky /maškarní ples/ se staly Nížkovskou tradicí udržovanou dodnes.
  • V roce 1921byla obstarána žerď na hrazdu za 560,- Kč
  • července 1921 bylo uspořádané 1 veřejné cvičení za humny na poli rolníka Jana Musila za účasti jednot z Polné ,Přibyslavi, Velké Losenice a Nového Veselí. Cvičilo žactvo , dorostenci , dorostenky, líbila se Erbenova devítka v podání žen. Večer byl sokolský večírek. Čistý zisk 2 330,- Kč.
  • a 15. července 1921 se zúčastnilo 5 mužů a 9 dorostenek župního sletu ve Žďáru nad Sázavou.
  • Byl zakoupen kůň za 2 800,- Kč
  • října 1921 uspořádán výlet na Blažkov za účasti 6 členů, 12 dorostenců, 14 žáků a 12 žákyň
  • Dnem 21 října , kdy se TJ Sokol Nížkov osamostatnila stala se páteří veřejné činnosti. Pravidelně se cvičilo, hrála se divadelní představení, TJ měla svoji knihovnu lépe vybavenou a dotovanou než obecní. Knihovna dobře fungovala až do roku 1940 ,kdy byla převzata obcí.
  • TJ pravidelně organizovala Husovy oslavy /pálení hranice/. Dostavily se i období stagnace , ale vzpruhou byly vždy sokolské slety.
  • poválečného sletu se v roce 1920 zúčastnil br.Josef Jeřábek
  • V roce 1926 na 7. sletu v Praze již cvičilo několik mužů
  • V roce 1932 na 9. sletu cvičili v Praze muži ,ženy i dorost
  • V roce 1938 na 10. sletu v Praze cvičilo 8 dorostenek ,6 dorostenců, 8 mužů a 3 ženy.
  • V roce 1948 na 11 sletu v Praze cvičilo 13 mužů a 3 ženy
  • Každý rok se účastnili muži , ženy, dorost a žactvo veřejných a okrskových cvičení, všech župních a všesokolských sletů. Byla pořádaná veřejná cvičení ,akademie ,například 29. srpna 1929 a při otevření sokolovny 29. května 1932.
  • Okupace v letech 1939-45 drtivě zasáhla do činnosti sokola. Nějaký čas byla trpěná , ale 13. dubna 1941 s dostavil na místní četnickou stanici zástupce okresního úřadu v Jihlavě Dr. Bardesa shromážděným činovníkům / starosta Josef Jeřábek, náčelník František Gabriel, vzdělavatel Jaroslav Grodl, jednatel Josef Kuba a pokladník Stanislav Šimek/ oznámil , že s konečnou platností zastavuje činnost TJ Sokol Nížkova veškeré jmění s e zajišťuje. Druhý den s mělo hrát divadelní představení Lucerna, ale pod TJ se už nehrálo. Bylo sehráno pod jinou organizací.

Veřejná cvičeníSokolský průvodVystoupení před sokolovnouCvičení na hrazdě

Z činnosti dramatického odboru Sokola Nížkov

Dramatický odbor navázal již v roce 1921 na dobrou tradici čížkovských divadelních ochotníků, kteří již u nás prokazatelně hráli od roku 1907 /možná i dříve/. Hrálo se několikrát za rok ,zpočátku na malém jevišti v sále hostince u Zikmundů a od roku 1931 na jevišti v sokolovně. Dobrou tradice založil zdejší rodák a plzeňský učitel Jindřich Pujman a zdárně v ní pokračoval po dobu nejméně 40 let zdejší náčelník a později starosta TJ br. Josef Jeřábek, a poté v 60. letech Felix Vystrčil.

Nížkovští ochotníci se mohou pochlubit , že sehráli většinu klasického repertoáru ochotnických divadel:

1920, 1927: Klicpera – Jindra

1921: Podskalák

1922,1926,1957: U bílého koníčka

1923: bří Mrštníkové – Maryša

1925 ,1941:  Jirásek – Psohlavci

1926,1936,1946: Jirásek – Lucerna

1926,1951: Vojnarka

1927, 1953: Stroupežnický – Naši furianti

1928: Šubrt – Drama čtyř chudých stěn

1931: Mahen- Janošík /již v nové sokolovně/

1933: Šubrt – Jan Výrava

1934: Z českých mlýnů –hra se zpěvy

1935: Brandejští dragouni –opereta

1936: Langer – Jízdní hlídka

1936: F.X.Svoboda   -Směry života

1937: Kvapil – Oblaka

1941: Šamberk – Palackého třída 27

1944,1970: Na tý louce zelený – opereta

1946: Preisová – Její pastorkyně

1953: Jirásek – Kolébka

1968: Muziky, muziky – ze života Františka Kmocha

1969: Erben – Sládci

Kromě již zmíněných režisérů je třeba uvést i další, například učitel Zejda a jeho mladá parta divadelníků nebo p. Vendulka /vedoucí prodejny Baťa/ působících za 2. světové války. V těchto dobách byla také dobrá spolupráce i se členy hasičského sboru. Pozdější náčelník TJ p.Jaroslav Jeřábek byl současně velitelem hasičského sboru a činnost těchto organizací se často spojovala.

Divadelní představení v sokolovněDivadelní představení – PsohlavciDivadelní představení v sokolovně

TJ Sokol Nížkov po 2. světové válce

Po skončení válečných útrap a pádu snů o tisícileté Velkoněmecké říši se vše začíná probouzet k novému životu. V krátkém období po válce do komunistického převratu v roce 1948 se opět rozběhly akce pořádané v okrsku i župě:

  • června 1947 s zúčastnilo cvičení 4. okrsku sokolské župy Havlíčkovy v Polné 14 žákyň , 10 žáků, 6 dorostenců, 6 dorostenek8 žena 12 mužů a dále autobus s necvičícími diváky
  • a 6. července 1947 byl župní slet ve Žďáru nad Sázavou za účasti našich cvičenců stejně jako v Polné. Součástí župního sletu bylo i odhalení busty bývalého župního vzdělavatele Františka Hutaře ,který zahynul v koncentračním táboře.
  • července 1947 pořádán 7. ročník volejbalového turnaje – vítězem družstv Okrouhlice
  • října 1947 byl pořádán rozestavný běh sokola na 11 tratích. Na trati Vídeň – Praha v úseku od Keřkova do Stříbrných hor /2 500m/ bylo z Nížkova 35 běžců. Vídeňská štafeta dorazila do Prahy jako první.
  • prosince 1947 byla uskutečněna sokolská škola pro nové členy
  • Ze sportů se hrál od jara do podzimu volejbal, každoročně se pořádalo několik turnajů.V zimě se hrál nesoutěžně hokej ,zápasy se sjednávaly příležitostně –Polná , Přibyslav, Nové Veselí, Velká Losenice.
  • ledna 1948 byl uspořádán sokolský ples – hrála hudba p. Vlasáka z Kolína
  • ledna 1948 se konala valná hromada TJ. Do výboru byli zvoleni:
    starosta: Josef Jeřábek
    náčelník:  Jaroslav Jeřábek
    náčelnice: Zdena Kolouchová
    vzdělavatel: Jaroslav Grodl
  • Byl konstatován stav finančních prostředků 154 000,- Kč
  • června -1. července 1948 byl v Praze uspořádán 11. všesokolský slet. Cvičilo 6 žáků, 10 žákyň, 13 dorostenců, 12 dorostenek a 13 mužů. Všichni účastníci sletu byli velmi spokojeni a nadšeni.

Vzhledem k tomu , že 11. všesokolský slet se konal již po komunistickém převratu /únor 1948/ ,došlo na tomto sletu z pohledu nové politické moci k nepřístojnostem, které se odrazily v takzvané „očistě“ v celé České obci sokolské.

V Nížkově dne 9. října 1948 zasedala místní sokolská komise ,kde bylo navrženo vyloučení 14 členů TJ a 3 členům byla udělena důtka. Tímto aktem došlo k částečnému omezení činnosti na určitou dobu, neboť cvičitelé se nemohli nadále zúčastňovat cvičení.

Přesto byla vyvíjena nějaká činnost:

  • dubna 1949 byl uspořádán spolu se základní školou Běh vítězství
  • září 1949 se členové TJ zúčastnili štafetového běhu Nové Město – Žďár – Přibyslav – Jihlava.
  • 12 února 1950 se konala výroční schůze TJ
    starosta: Josef Jeřábek
    náčelník: Josef Kolouch
    náčelnice: Vlasta Šmirousová
    vzdělavatel: Jaroslav Grodl
  • srpna 1950 byl uspořádán 10. ročník volejbalového turnaje. Vítězem se stalo po třetí družstvo Okrouhlice
  • října 1950 byla uspořádaná štafeta míru a přátelství ve spolupráci se základní školou. Trať byla z Nížkova k sázavské škole.
  • ledna 1951 byl na valné hromadě zvolen nový výborTJ:
    starosta: Karel Kuba
    náčelník: Josef Kolouch
    náčelnice: Marie Fuxsová
    vzdělavatel: František Barák
    zdravotník: Jaroslav Grodl
    pokladník: František Činčera
  • dubna 1951 uspořádán pochod míru sokolstva na trase Nížkov-Špinov-Buková –Nížkov. Celkem se zúčastnilo 260 členů i nečlenů TJ
  • května 1951 pořádán běh vítězství Nížkov – Přibyslav
  • května 1951 uspořádán sokolský den spolu se základní školou za účast 200
  • srpna 1951nastalo ochromení činnosti TJ. Důvodem bylo rozhodnutí orgánů státní správy skladovat v sále sokolovny obilí….

V těchto letech po roce 1948 dochází k různým reorganizacím ,ale až 3.-5.března 1957 dochází ke sjednocení tělocvičných a sportovních organizací a ustavuje se Československý svaz tělesné výchovy. V Nížkově se 7. června schází ustavující schůze TJ Sokol a zahajují tak znovu svoji činnost. Byli zvoleni:

  • starosta: Josef Jeřábek
  • náčelník: Vladimír Nikl
  • vzdělavatel: Jaroslav Grodl
  • a 15 členů výboru.

Bylo obnoveno cvičení , hraje se soutěžně volejbal a rekreačně hokej. V pozdějších letech k těmto dvěma sportům přibyl především stolní tenis , který je provozován na solidní krajské úrovni až do dnešních dní.

Po „sametové revoluci“ v roce 1989 došlo k rozpadu Československého svazu tělesné výchovy a naše TJ se přihlásila v roce 2004 do nově vzniklé České obce sokolské.

Logo ČOS

Spolky

Organizace v okolí

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7
1
8 9
1
10 11 12 13 14 15 16
1
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Veřejná debata k OZE | 2024

Mobilní aplikace

Novinky a další aktuality z obce v aplikaci V OBRAZE

O historii Nížkova

Nížkov patří k nejstarším doloženým místům Českomoravské vysočiny. Prvním známým majitelem byl Jan z Polné, který zde chtěl založit klášter. Rozhodl se pro Nížkov, kam přišli první mniši z Oseku v roce 1234. Založili klášter „Cela sv. Bernarda“ s dřevěným kostelem. Podle kronikáře Jindřicha Řezbáře si tu zřídili též vinohrad... Více o historii obce


nahoru